doczesny
//dɔˈt͡ʂɛs.nɘ//
Polishadj
Definitions
- 1.mundane, worldly (as opposed to divine or related to the afterlife)
Etymology
From do czasu + -ny.
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Genitive | doczesnego, doczesnej | doczesnych |
| Dative | doczesnemu, doczesnej | doczesnym |
| Accusative | doczesnego, doczesny, doczesną, doczesne | doczesnych |
| Instrumental | doczesnym, doczesną | doczesnymi |
| Locative | doczesnym, doczesnej | doczesnych |
Genitive
Singular
doczesnego, doczesnej
Plural
doczesnych
Dative
Singular
doczesnemu, doczesnej
Plural
doczesnym
Accusative
Singular
doczesnego, doczesny, doczesną, doczesne
Plural
doczesnych
Instrumental
Singular
doczesnym, doczesną
Plural
doczesnymi
Locative
Singular
doczesnym, doczesnej
Plural
doczesnych