roztrzepaniec
//rɔs.tʂɛˈpa.ɲɛt͡s//
Polishnoun
Definitions
- 1.scatterbrain (absent-minded person)
Etymology
From roztrzepać + -aniec.
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | roztrzepaniec | roztrzepańcy, roztrzepańce |
| Genitive | roztrzepańca | roztrzepańców |
| Dative | roztrzepańcowi | roztrzepańcom |
| Accusative | roztrzepańca | roztrzepańców |
| Instrumental | roztrzepańcem | roztrzepańcami |
| Locative | roztrzepańcu | roztrzepańcach |
| Vocative | roztrzepańcze | roztrzepańcy |
Nominative
Singular
roztrzepaniec
Plural
roztrzepańcy, roztrzepańce
Genitive
Singular
roztrzepańca
Plural
roztrzepańców
Dative
Singular
roztrzepańcowi
Plural
roztrzepańcom
Accusative
Singular
roztrzepańca
Plural
roztrzepańców
Instrumental
Singular
roztrzepańcem
Plural
roztrzepańcami
Locative
Singular
roztrzepańcu
Plural
roztrzepańcach
Vocative
Singular
roztrzepańcze
Plural
roztrzepańcy