vysvědčení
[ˈvɪsvjɛt͡ʃɛɲiː]nounCzech
Meanings
- 1verbal noun of vysvědčit
- 2report card
Declension
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | vysvědčení | vysvědčení |
| Genitive | vysvědčení | vysvědčení |
| Dative | vysvědčení | vysvědčením |
| Accusative | vysvědčení | vysvědčení |
| Vocative | vysvědčení | vysvědčení |
| Locative | vysvědčení | vysvědčeních |
| Instrumental | vysvědčením | vysvědčeními |
Origin
From vysvědčit + -ení.