vystěhovat
/[ˈvɪscɛɦovat]/
Czechverb
Definitions
- 1.to move, to evict, to evacuate
- 2.to empty, to vacate
- 3.to move out, to emigrate
Forms
- vystěhovávatimperfective
- vystěhovatinfinitive
- vystěhovatiinfinitive
- vystěhovánínoun-from-verb
- vystěhujifirst-person • indicative • singular
- vystěhujucolloquial • first-person • indicative • singular
- vystěhujemefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- vystěhujmefirst-person • imperative • plural
- vystěhuješindicative • second-person • singular
- vystěhujeteindicative • plural • second-person
- vystěhujimperative • second-person • singular
- vystěhujteimperative • plural • second-person
- vystěhujeindicative • singular • third-person
- vystěhujíindicative • plural • third-person
- vystěhujoucolloquial • indicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- -masculine • present • singular
- vystěhovavmasculine • past • singular
- -feminine • neuter • present • singular
- vystěhovavšifeminine • neuter • past • singular
- -plural • present
- vystěhovavšepast • plural
- The verb vystěhovat does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Conjugation
Infinitive:vystěhovat, vystěhovati
| I | vystěhuji, vystěhuju |
| we | vystěhujeme |
| you (sg) | vystěhuješ |
| you (pl) | vystěhujete |
| he/she/it | vystěhuje |
| they | vystěhují, vystěhujou |
I
vystěhuji, vystěhuju
we
vystěhujeme
you (sg)
vystěhuješ
you (pl)
vystěhujete
he/she/it
vystěhuje
they
vystěhují, vystěhujou
Full conjugation of vystěhovat →