vytáčet
/[ˈvɪtaːt͡ʃɛt]/
Czechverb
Definitions
- 1.to unscrew or unwind
- 2.to dial (a telephone number)
- 3.to equivocate
- 4.informalto annoy, irritate somebody
No etymology recorded for this word.
Forms
- vytočitperfective
- vytáčetinfinitive
- vytáčetiinfinitive
- vytáčenínoun-from-verb
- vytáčímfirst-person • indicative • singular
- vytáčímefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- vytáčejmefirst-person • imperative • plural
- vytáčíšindicative • second-person • singular
- vytáčíteindicative • plural • second-person
- vytáčejimperative • second-person • singular
- vytáčejteimperative • plural • second-person
- vytáčíindicative • singular • third-person
- vytáčejíindicative • plural • third-person
- vytáčíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- vytáčejemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- vytáčejícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- vytáčejíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:vytáčet, vytáčeti
| I | vytáčím |
| we | vytáčíme |
| you (sg) | vytáčíš |
| you (pl) | vytáčíte |
| he/she/it | vytáčí |
| they | vytáčejí, vytáčí |
I
vytáčím
we
vytáčíme
you (sg)
vytáčíš
you (pl)
vytáčíte
he/she/it
vytáčí
they
vytáčejí, vytáčí