rozhořet
[ˈrozɦor̝ɛt]verbCzech
Meanings
- 1to start burning
Conjugation
Infinitiverozhořet, rozhořeti
Present Imperative
| you (pl) | rozhořte |
|---|---|
| he/she/it | - |
| they | - |
| I | - |
| we | rozhořme |
| you (sg) | rozhoř |
Present Indicative
| he/she/it | rozhoří |
|---|---|
| they | rozhořejí, rozhoří |
| I | rozhořím |
| we | rozhoříme |
| you (sg) | rozhoříš |
| you (pl) | rozhoříte |
Full conjugation of rozhořet →
Forms
- rozhořte
- imperative, plural, second-person
- rozhoří
- indicative, singular, third-person
- rozhořejí
- indicative, plural, third-person
- rozhoří
- indicative, plural, third-person
- -
- imperative, singular, third-person
- -
- imperative, plural, third-person
- -
- masculine, present, singular
- rozhořev
- masculine, past, singular
- rozhořet
- infinitive
- rozhořeti
- infinitive
- rozhoření
- noun-from-verb
- rozhořím
- first-person, indicative, singular
- rozhoříme
- first-person, indicative, plural
- -
- first-person, imperative, singular
- rozhořme
- first-person, imperative, plural
- rozhoříš
- indicative, second-person, singular
- rozhoříte
- indicative, plural, second-person
- rozhoř
- imperative, second-person, singular
- -
- feminine, neuter, present, singular
- rozhořevši
- feminine, neuter, past, singular
- -
- plural, present
- rozhořevše
- past, plural
- The verb rozhořet does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Origin
From roz- + hořet.