rozhořčení
/[ˈrozɦor̝̊t͡ʃɛɲiː]/
Czechnoun
Definitions
- 1.verbal noun of rozhořčit
- 2.indignation
rozhořčení nad postupem
Synonyms & related words
Etymology
From rozhořčit + -ení.
Forms
- rozhorčeníalternative • obsolete
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | rozhořčení | rozhořčení |
| Genitive | rozhořčení | rozhořčení |
| Dative | rozhořčení | rozhořčením |
| Accusative | rozhořčení | rozhořčení |
| Vocative | rozhořčení | rozhořčení |
| Locative | rozhořčení | rozhořčeních |
| Instrumental | rozhořčením | rozhořčeními |
Nominative
Singular
rozhořčení
Plural
rozhořčení
Genitive
Singular
rozhořčení
Plural
rozhořčení
Dative
Singular
rozhořčení
Plural
rozhořčením
Accusative
Singular
rozhořčení
Plural
rozhořčení
Vocative
Singular
rozhořčení
Plural
rozhořčení
Locative
Singular
rozhořčení
Plural
rozhořčeních
Instrumental
Singular
rozhořčením
Plural
rozhořčeními