rozhořčení
[ˈrozɦor̝̊t͡ʃɛɲiː]nounCzech
Meanings
- 1verbal noun of rozhořčit
- 2indignation
rozhořčení nad postupem
Declension
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | rozhořčení | rozhořčení |
| Genitive | rozhořčení | rozhořčení |
| Dative | rozhořčení | rozhořčením |
| Accusative | rozhořčení | rozhořčení |
| Vocative | rozhořčení | rozhořčení |
| Locative | rozhořčení | rozhořčeních |
| Instrumental | rozhořčením | rozhořčeními |
Forms
- rozhorčení
- alternative, obsolete
Origin
From rozhořčit + -ení.