rozcházet
/[ˈrosxaːzɛt]/
Czechverb
Definitions
- 1.to break up (with someone)
Marie se rozchází s Petrem.
Mary is breaking up with Peter.
- 2.to differ (from someone in sth)
Synonyms & related words
Word family
- rozcházející
- rozcházení
- rozcházívat
Etymology
From roz- + cházet.
Forms
- rozejítperfective
- rozcházetinfinitive
- rozcházetiinfinitive
- rozcházenínoun-from-verb
- rozcházímfirst-person • indicative • singular
- rozcházímefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- rozcházejmefirst-person • imperative • plural
- rozcházíšindicative • second-person • singular
- rozcházíteindicative • plural • second-person
- rozcházejimperative • second-person • singular
- rozcházejteimperative • plural • second-person
- rozcházíindicative • singular • third-person
- rozcházejíindicative • plural • third-person
- rozcházíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- rozcházejemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- rozcházejícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- rozcházejíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:rozcházet, rozcházeti
| I | rozcházím |
| we | rozcházíme |
| you (sg) | rozcházíš |
| you (pl) | rozcházíte |
| he/she/it | rozchází |
| they | rozcházejí, rozchází |
I
rozcházím
we
rozcházíme
you (sg)
rozcházíš
you (pl)
rozcházíte
he/she/it
rozchází
they
rozcházejí, rozchází
Full conjugation of rozcházet →