rozcházet
[ˈrosxaːzɛt]verbCzech
Meanings
- 1to break up (with someone)
Marie se rozchází s Petrem.
Mary is breaking up with Peter.
- 2to differ (from someone in sth)
Conjugation
Infinitiverozcházet, rozcházeti
Present Indicative
| I | rozcházím |
|---|---|
| we | rozcházíme |
| you (sg) | rozcházíš |
| you (pl) | rozcházíte |
| he/she/it | rozchází |
| they | rozcházejí, rozchází |
Present Imperative
| I | - |
|---|---|
| we | rozcházejme |
| you (sg) | rozcházej |
| you (pl) | rozcházejte |
| he/she/it | - |
| they | - |
Full conjugation of rozcházet →
Forms
- rozejít
- perfective
- rozcházet
- infinitive
- rozcházeti
- infinitive
- rozcházení
- noun-from-verb
- rozcházím
- first-person, indicative, singular
- rozcházíme
- first-person, indicative, plural
- -
- first-person, imperative, singular
- rozcházejme
- first-person, imperative, plural
- rozcházíš
- indicative, second-person, singular
- rozcházíte
- indicative, plural, second-person
- rozcházej
- imperative, second-person, singular
- rozcházejte
- imperative, plural, second-person
- rozchází
- indicative, singular, third-person
- rozcházejí
- indicative, plural, third-person
- rozchází
- indicative, plural, third-person
- -
- imperative, singular, third-person
- -
- imperative, plural, third-person
- rozcházeje
- masculine, present, singular
- -
- masculine, past, singular
- rozcházejíc
- feminine, neuter, present, singular
- -
- feminine, neuter, past, singular
- rozcházejíce
- plural, present
- -
- past, plural
Origin
From roz- + cházet.