rozbíhat
/[ˈrozbiːɦat]/
Czechverb
Definitions
- 1.to start up, to set sth going, to set sth in motion
- 2.to break into a run, to start running
Synonyms & related words
Related words (1)
Etymology
From roz- + bíhat.
Forms
- rozběhnoutperfective
- rozbíhatinfinitive
- rozbíhatiinfinitive
- rozbíhánínoun-from-verb
- rozbíhámfirst-person • indicative • singular
- rozbíhámefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- rozbíhejmefirst-person • imperative • plural
- rozbíhášindicative • second-person • singular
- rozbíháteindicative • plural • second-person
- rozbíhejimperative • second-person • singular
- rozbíhejteimperative • plural • second-person
- rozbíháindicative • singular • third-person
- rozbíhajíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- rozbíhajemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- rozbíhajícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- rozbíhajíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:rozbíhat, rozbíhati
| I | rozbíhám |
| we | rozbíháme |
| you (sg) | rozbíháš |
| you (pl) | rozbíháte |
| he/she/it | rozbíhá |
| they | rozbíhají |
I
rozbíhám
we
rozbíháme
you (sg)
rozbíháš
you (pl)
rozbíháte
he/she/it
rozbíhá
they
rozbíhají
Full conjugation of rozbíhat →