přijímat
/[ˈpr̝̊ɪjiːmat]/
Czechverb
Grammatical form
přijímat is the imperfective form form of přijmout — “to accept”.
Definitions of přijmout verb · [ˈpr̝̊ɪjmou̯t]
Full entry for přijmout →- 1.to accept
- 2.to receive
Etymology of přijmout
Inherited from Old Czech přijieti. By surface analysis, při + jmout. Compare Polish przyjąć and Russian при(н)я́ть (pri(n)játʹ).
Etymology
From při- + jímat.
Forms
- přijímatinfinitive
- přijímatiinfinitive
- přijímánínoun-from-verb
- přijímámfirst-person • indicative • singular
- přijímámefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- přijímejmefirst-person • imperative • plural
- přijímášindicative • second-person • singular
- přijímáteindicative • plural • second-person
- přijímejimperative • second-person • singular
- přijímejteimperative • plural • second-person
- přijímáindicative • singular • third-person
- přijímajíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- přijímajemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- přijímajícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- přijímajíceplural • present
- -past • plural
Paradigm of přijmout, with přijímat highlighted:
Conjugation
Infinitive:přijmout, přijmouti
| I | přijmu |
| we | přijmeme |
| you (sg) | přijmeš |
| you (pl) | přijmete |
| he/she/it | přijme |
| they | přijmou |
I
přijmu
we
přijmeme
you (sg)
přijmeš
you (pl)
přijmete
he/she/it
přijme
they
přijmou
Full conjugation of přijmout →