přikročit
[ˈpr̝̊ɪkrot͡ʃɪt]verbCzech
Meanings
- 1to proceed
- 2to take a step, to approach
Conjugation
Infinitivepřikročit, přikročiti
Present Indicative
| I | přikročím |
|---|---|
| we | přikročíme |
| you (sg) | přikročíš |
| you (pl) | přikročíte |
| he/she/it | přikročí |
| they | přikročí |
Present Imperative
| I | - |
|---|---|
| we | přikročme |
| you (sg) | přikroč |
| you (pl) | přikročte |
| he/she/it | - |
| they | - |
Full conjugation of přikročit →
Forms
- přikráčet
- imperfective
- přikročit
- infinitive
- přikročiti
- infinitive
- přikročení
- noun-from-verb
- přikročím
- first-person, indicative, singular
- přikročíme
- first-person, indicative, plural
- -
- first-person, imperative, singular
- přikročme
- first-person, imperative, plural
- přikročíš
- indicative, second-person, singular
- přikročíte
- indicative, plural, second-person
- přikroč
- imperative, second-person, singular
- přikročte
- imperative, plural, second-person
- přikročí
- indicative, singular, third-person
- přikročí
- indicative, plural, third-person
- -
- imperative, singular, third-person
- -
- imperative, plural, third-person
- -
- masculine, present, singular
- přikročiv
- masculine, past, singular
- -
- feminine, neuter, present, singular
- přikročivši
- feminine, neuter, past, singular
- -
- plural, present
- přikročivše
- past, plural
- The verb přikročit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Origin
From při- + krok + -it.