mocnář
/[ˈmot͡snaːr̝̊]/
Czechnoun
Definitions
- 1.monarch, sovereign, ruler
Synonyms & related words
Word family
Etymology
From mocný (“powerful”) + -ář.
Forms
- mocnářkafeminine
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | mocnář | mocnáři |
| Genitive | mocnáře | mocnářů |
| Dative | mocnářovi, mocnáři | mocnářům |
| Accusative | mocnáře | mocnáře |
| Vocative | mocnáři | mocnáři |
| Locative | mocnářovi, mocnáři | mocnářích |
| Instrumental | mocnářem | mocnáři |
Nominative
Singular
mocnář
Plural
mocnáři
Genitive
Singular
mocnáře
Plural
mocnářů
Dative
Singular
mocnářovi, mocnáři
Plural
mocnářům
Accusative
Singular
mocnáře
Plural
mocnáře
Vocative
Singular
mocnáři
Plural
mocnáři
Locative
Singular
mocnářovi, mocnáři
Plural
mocnářích
Instrumental
Singular
mocnářem
Plural
mocnáři