panovník
/[ˈpanovɲiːk]/
Czechnoun
Definitions
- 1.monarch (the ruler of an absolute monarchy or the head of state of a constitutional monarchy)
Synonyms & related words
Etymology
From panovat (“to rule”) + -ník.
Forms
- panovnicefeminine
- panovnickýadjective • relational
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | panovník | panovníci |
| Genitive | panovníka | panovníků |
| Dative | panovníkovi, panovníku | panovníkům |
| Accusative | panovníka | panovníky |
| Vocative | panovníku | panovníci |
| Locative | panovníkovi, panovníku | panovnících |
| Instrumental | panovníkem | panovníky |
Nominative
Singular
panovník
Plural
panovníci
Genitive
Singular
panovníka
Plural
panovníků
Dative
Singular
panovníkovi, panovníku
Plural
panovníkům
Accusative
Singular
panovníka
Plural
panovníky
Vocative
Singular
panovníku
Plural
panovníci
Locative
Singular
panovníkovi, panovníku
Plural
panovnících
Instrumental
Singular
panovníkem
Plural
panovníky