panovník
[ˈpanovɲiːk]nounCzech
Meanings
- 1monarch (the ruler of an absolute monarchy or the head of state of a constitutional monarchy)
Declension
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | panovník | panovníci |
| Genitive | panovníka | panovníků |
| Dative | panovníkovi, panovníku | panovníkům |
| Accusative | panovníka | panovníky |
| Vocative | panovníku | panovníci |
| Locative | panovníkovi, panovníku | panovnících |
| Instrumental | panovníkem | panovníky |
Forms
- panovnice
- feminine
- panovnický
- adjective, relational
Origin
From panovat (“to rule”) + -ník.