cudný
[ˈt͡sudniː]adjCzech
Meanings
- 1chaste
Declension
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Locative | cudném, cudné | cudných |
| Instrumental | cudným, cudnou | cudnými |
| Nominative | cudný, cudná, cudné | cudní, cudná |
| Genitive | cudného, cudné | cudných |
| Dative | cudnému, cudné | cudným |
| Accusative | cudného, cudný, cudnou, cudné | cudné, cudná |
Forms
- cudnější
- comparative
- nejcudnější
- superlative
- cudně
- adverb
- cudné
- feminine, nominative
- cudné
- inanimate, nominative
Origin
Inherited from Old Czech cudný and cúdný. Probably related to cídit. By surface analysis, cud + -ný.