vylézat
/[ˈvɪlɛːzat]/
Czechverb
Definitions
- 1.imperfective form of vylézt
Forms
- vylézatinfinitive
- vylézatiinfinitive
- vylézánínoun-from-verb
- vylézámfirst-person • indicative • singular
- vylézámefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- vylézejmefirst-person • imperative • plural
- vylézášindicative • second-person • singular
- vylézáteindicative • plural • second-person
- vylézejimperative • second-person • singular
- vylézejteimperative • plural • second-person
- vylézáindicative • singular • third-person
- vylézajíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- vylézajemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- vylézajícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- vylézajíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:vylézat, vylézati
| I | vylézám |
| we | vylézáme |
| you (sg) | vylézáš |
| you (pl) | vylézáte |
| he/she/it | vylézá |
| they | vylézají |
I
vylézám
we
vylézáme
you (sg)
vylézáš
you (pl)
vylézáte
he/she/it
vylézá
they
vylézají