vyjít
/[ˈvɪjiːt]/
Czechverb
Definitions
- 1.to rise (of celestial body)
Počkejme, až vyjde měsíc.
Let's wait until the moon rises.
Vyšel schody.
He's ascended the stairs.
- 2.to get by, to get along
Myslíš, že můžou vyjít jen s jedním platem?
Do you think they can get by on only one salary?
- 3.to get along (to be together or coexist well, without arguments or trouble)
- 4.to succeed, to turn out well
Vyšlo to až na třetí pokus.
Synonyms & related words
Etymology
Inherited from Old Czech vyjíti. Equivalent to vy- + jít.
Forms
- vycházetimperfective
- vyjítinfinitive
- vyjítiinfinitive
- -noun-from-verb
- vyjdufirst-person • indicative • singular
- vyjdemefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- vyjděmefirst-person • imperative • plural
- vyjdešindicative • second-person • singular
- vyjdeteindicative • plural • second-person
- vyjdiimperative • second-person • singular
- vyjděteimperative • plural • second-person
- vyjdeindicative • singular • third-person
- vyjdouindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- -masculine • present • singular
- vyšedmasculine • past • singular
- -feminine • neuter • present • singular
- vyšedšifeminine • neuter • past • singular
- -plural • present
- vyšedšepast • plural
- The verb vyjít does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Conjugation
Infinitive:vyjít, vyjíti
| I | vyjdu |
| we | vyjdeme |
| you (sg) | vyjdeš |
| you (pl) | vyjdete |
| he/she/it | vyjde |
| they | vyjdou |
I
vyjdu
we
vyjdeme
you (sg)
vyjdeš
you (pl)
vyjdete
he/she/it
vyjde
they
vyjdou