vyloučit
/[ˈvɪlou̯t͡ʃɪt]/
Czechverb
Definitions
- 1.to rule out, to preclude
Tuto možnost nelze vyloučit.
This possibility cannot be ruled out.
- 2.to expel, to exclude
Vyloučili ho ze školy pro hrubé chování.
- 3.to exclude (not to include a candidate member in a set)
- 4.to excrete
Synonyms & related words
Etymology
From vy- + loučit.
Forms
- vylučovatimperfective
- vyloučitinfinitive
- vyloučitiinfinitive
- vyloučenínoun-from-verb
- vyloučímfirst-person • indicative • singular
- vyloučímefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- vylučmefirst-person • imperative • plural
- vyloučíšindicative • second-person • singular
- vyloučíteindicative • plural • second-person
- vylučimperative • second-person • singular
- vylučteimperative • plural • second-person
- vyloučíindicative • singular • third-person
- vyloučíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- -masculine • present • singular
- vyloučivmasculine • past • singular
- -feminine • neuter • present • singular
- vyloučivšifeminine • neuter • past • singular
- -plural • present
- vyloučivšepast • plural
- The verb vyloučit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Conjugation
Infinitive:vyloučit, vyloučiti
| I | vyloučím |
| we | vyloučíme |
| you (sg) | vyloučíš |
| you (pl) | vyloučíte |
| he/she/it | vyloučí |
| they | vyloučí |
I
vyloučím
we
vyloučíme
you (sg)
vyloučíš
you (pl)
vyloučíte
he/she/it
vyloučí
they
vyloučí
Full conjugation of vyloučit →