vykřičník
/[ˈvɪkr̝̊ɪt͡ʃɲiːk]/
Czechnoun
Definitions
- 1.exclamation mark
Synonyms & related words
Related words (5)
- vykřičený
- vykřičet
- vykřičníkový
- vykřiknout
- výkřik
Etymology
From výkřik (“shout”) + -ník.
Forms
- vykřikníkalternative • obsolete
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | vykřičník | vykřičníky |
| Genitive | vykřičníku | vykřičníků |
| Dative | vykřičníku | vykřičníkům |
| Accusative | vykřičník | vykřičníky |
| Vocative | vykřičníku | vykřičníky |
| Locative | vykřičníku | vykřičnících |
| Instrumental | vykřičníkem | vykřičníky |
Nominative
Singular
vykřičník
Plural
vykřičníky
Genitive
Singular
vykřičníku
Plural
vykřičníků
Dative
Singular
vykřičníku
Plural
vykřičníkům
Accusative
Singular
vykřičník
Plural
vykřičníky
Vocative
Singular
vykřičníku
Plural
vykřičníky
Locative
Singular
vykřičníku
Plural
vykřičnících
Instrumental
Singular
vykřičníkem
Plural
vykřičníky