vybičovat
/[ˈvɪbɪt͡ʃovat]/
Czechverb
Definitions
- 1.to stimulate (sb) into doing something
- 2.to whip, to lash
Synonyms & related words
Related words (1)
Etymology
From vy- + bič + -ovat.
Forms
- vybičovánínoun-from-verb
- vybičujifirst-person • indicative • singular
- vybičujucolloquial • first-person • indicative • singular
- vybičujemefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- vybičujmefirst-person • imperative • plural
- vybičuješindicative • second-person • singular
- vybičujeteindicative • plural • second-person
- vybičujimperative • second-person • singular
- vybičujteimperative • plural • second-person
- vybičujeindicative • singular • third-person
- vybičujíindicative • plural • third-person
- vybičujoucolloquial • indicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- vybičujemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- vybičujícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- vybičujíceplural • present
- -past • plural
- vybičovávatimperfective
- vybičovatinfinitive
- vybičovatiinfinitive
Conjugation
Infinitive:vybičovat, vybičovati
| I | vybičuji, vybičuju |
| we | vybičujeme |
| you (sg) | vybičuješ |
| you (pl) | vybičujete |
| he/she/it | vybičuje |
| they | vybičují, vybičujou |
I
vybičuji, vybičuju
we
vybičujeme
you (sg)
vybičuješ
you (pl)
vybičujete
he/she/it
vybičuje
they
vybičují, vybičujou
Full conjugation of vybičovat →