souputník
/[ˈsou̯putɲiːk]/
Czechnoun
Definitions
- 1.fellow traveller
Etymology
From sou- + pouť + -ník.
Forms
- souputnicefeminine
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | souputník | souputníci |
| Genitive | souputníka | souputníků |
| Dative | souputníkovi, souputníku | souputníkům |
| Accusative | souputníka | souputníky |
| Vocative | souputníku | souputníci |
| Locative | souputníkovi, souputníku | souputnících |
| Instrumental | souputníkem | souputníky |
Nominative
Singular
souputník
Plural
souputníci
Genitive
Singular
souputníka
Plural
souputníků
Dative
Singular
souputníkovi, souputníku
Plural
souputníkům
Accusative
Singular
souputníka
Plural
souputníky
Vocative
Singular
souputníku
Plural
souputníci
Locative
Singular
souputníkovi, souputníku
Plural
souputnících
Instrumental
Singular
souputníkem
Plural
souputníky