rozmlouvat
/[ˈrozm̩lou̯vat]/
Czechverb
Definitions
- 1.to converse (to engage in conversation)
- 2.to dissuade
Rozmlouvali jsme mu to celou noc.
We were dissuading him from this throughout the night.
Synonyms & related words
Related words (1)
- rozmlouvání
Etymology
From rozmluvit + -at.
Forms
- rozmluvitperfective
- rozmlouvatinfinitive
- rozmlouvatiinfinitive
- rozmlouvánínoun-from-verb
- rozmlouvámfirst-person • indicative • singular
- rozmlouvámefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- rozmlouvejmefirst-person • imperative • plural
- rozmlouvášindicative • second-person • singular
- rozmlouváteindicative • plural • second-person
- rozmlouvejimperative • second-person • singular
- rozmlouvejteimperative • plural • second-person
- rozmlouváindicative • singular • third-person
- rozmlouvajíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- rozmlouvajemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- rozmlouvajícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- rozmlouvajíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:rozmlouvat, rozmlouvati
| I | rozmlouvám |
| we | rozmlouváme |
| you (sg) | rozmlouváš |
| you (pl) | rozmlouváte |
| he/she/it | rozmlouvá |
| they | rozmlouvají |
I
rozmlouvám
we
rozmlouváme
you (sg)
rozmlouváš
you (pl)
rozmlouváte
he/she/it
rozmlouvá
they
rozmlouvají
Full conjugation of rozmlouvat →