rozmísťovat
[ˈrozmiːscovat]verbCzech
Meanings
- 1to deploy
Conjugation
Infinitiverozmísťovat, rozmísťovati
Present Indicative
| I | rozmísťuji, rozmísťuju |
|---|---|
| we | rozmísťujeme |
| you (sg) | rozmísťuješ |
| you (pl) | rozmísťujete |
| he/she/it | rozmísťuje |
| they | rozmísťují, rozmísťujou |
Present Imperative
| I | - |
|---|---|
| we | rozmísťujme |
| you (sg) | rozmísťuj |
| you (pl) | rozmísťujte |
| he/she/it | - |
| they | - |
Full conjugation of rozmísťovat →
Forms
- rozmístit
- perfective
- rozmísťovat
- infinitive
- rozmísťovati
- infinitive
- rozmísťování
- noun-from-verb
- rozmísťuji
- first-person, indicative, singular
- rozmísťuju
- colloquial, first-person, indicative, singular
- rozmísťujeme
- first-person, indicative, plural
- -
- first-person, imperative, singular
- rozmísťujme
- first-person, imperative, plural
- rozmísťuješ
- indicative, second-person, singular
- rozmísťujete
- indicative, plural, second-person
- rozmísťuj
- imperative, second-person, singular
- rozmísťujte
- imperative, plural, second-person
- rozmísťuje
- indicative, singular, third-person
- rozmísťují
- indicative, plural, third-person
- rozmísťujou
- colloquial, indicative, plural, third-person
- -
- imperative, singular, third-person
- -
- imperative, plural, third-person
- rozmísťuje
- masculine, present, singular
- -
- masculine, past, singular
- rozmísťujíc
- feminine, neuter, present, singular
- -
- feminine, neuter, past, singular
- rozmísťujíce
- plural, present
- -
- past, plural
Origin
From roz- + místo + -ovat.