rozebírat
/[ˈrozɛbiːrat]/
Czechverb
Definitions
- 1.to dismantle, to disassemble
- 2.to dwell on, to dwell upon
Synonyms & related words
Related words (3)
- rozebírající
- rozebíratelný
- rozebírání
Etymology
From roz- + bírat.
Forms
- rozebratperfective
- rozeběhnoutperfective
- rozebíratinfinitive
- rozebíratiinfinitive
- rozebíránínoun-from-verb
- rozebírámfirst-person • indicative • singular
- rozebírámefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- rozebírejmefirst-person • imperative • plural
- rozebírášindicative • second-person • singular
- rozebíráteindicative • plural • second-person
- rozebírejimperative • second-person • singular
- rozebírejteimperative • plural • second-person
- rozebíráindicative • singular • third-person
- rozebírajíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- rozebírajemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- rozebírajícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- rozebírajíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:rozebírat, rozebírati
| I | rozebírám |
| we | rozebíráme |
| you (sg) | rozebíráš |
| you (pl) | rozebíráte |
| he/she/it | rozebírá |
| they | rozebírají |
I
rozebírám
we
rozebíráme
you (sg)
rozebíráš
you (pl)
rozebíráte
he/she/it
rozebírá
they
rozebírají
Full conjugation of rozebírat →