osamělý
[ˈosamɲɛliː]adjCzech
Meanings
- 1lonely, lonesome
- 2lonely (of place)
Declension
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | osamělý, osamělá, osamělé | osamělí, osamělá |
| Genitive | osamělého, osamělé | osamělých |
| Dative | osamělému, osamělé | osamělým |
| Accusative | osamělého, osamělý, osamělou, osamělé | osamělé, osamělá |
| Locative | osamělém, osamělé | osamělých |
| Instrumental | osamělým, osamělou | osamělými |
Forms
- osamělejší
- comparative
- nejosamělejší
- superlative
- osaměle
- adverb
- osamělé
- feminine, nominative
- osamělé
- inanimate, nominative
Origin
Inherited from Old Czech osamělý. By surface analysis, osaměl + ý, from the verb osamět.