osamocený
/[ˈosamot͡sɛniː]/
Czechadj
Definitions
- 1.isolated
- 2.alone
- 3.lonely
Forms
- osamocenějšícomparative
- nejosamocenějšísuperlative
- osamoceněadverb
- osamocenmasculine • short-form • singular
- osamocenafeminine • short-form • singular
- osamocenoneuter • short-form • singular
- osamocenéfeminine • nominative
- osamocenéinanimate • nominative
- osamocenianimate • masculine • plural • short-form
- osamocenyfeminine • short-form
- osamocenyinanimate • short-form
- osamocenaneuter • plural • short-form
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | osamocený, osamocená, osamocené | osamocení, osamocená |
| Genitive | osamoceného, osamocené | osamocených |
| Dative | osamocenému, osamocené | osamoceným |
| Accusative | osamoceného, osamocený, osamocenou, osamocené | osamocené, osamocená |
| Locative | osamoceném, osamocené | osamocených |
| Instrumental | osamoceným, osamocenou | osamocenými |
Nominative
Singular
osamocený, osamocená, osamocené
Plural
osamocení, osamocená
Genitive
Singular
osamoceného, osamocené
Plural
osamocených
Dative
Singular
osamocenému, osamocené
Plural
osamoceným
Accusative
Singular
osamoceného, osamocený, osamocenou, osamocené
Plural
osamocené, osamocená
Locative
Singular
osamoceném, osamocené
Plural
osamocených
Instrumental
Singular
osamoceným, osamocenou
Plural
osamocenými