koulet
[ˈkou̯lɛt]verbCzech
Meanings
- 1to roll, to bowl
Conjugation
Infinitivekoulet, kouleti
Present Indicative
| I | koulím |
|---|---|
| we | koulíme |
| you (sg) | koulíš |
| you (pl) | koulíte |
| he/she/it | koulí |
| they | koulí, koulejí |
Present Imperative
| I | - |
|---|---|
| we | koulejme |
| you (sg) | koulej |
| you (pl) | koulejte |
| he/she/it | - |
| they | - |
Forms
- koulet
- infinitive
- kouleti
- infinitive
- -
- noun-from-verb
- koulím
- first-person, indicative, singular
- koulíme
- first-person, indicative, plural
- -
- first-person, imperative, singular
- koulejme
- first-person, imperative, plural
- koulíš
- indicative, second-person, singular
- koulíte
- indicative, plural, second-person
- koulej
- imperative, second-person, singular
- koulejte
- imperative, plural, second-person
- koulí
- indicative, singular, third-person
- koulí
- indicative, plural, third-person
- koulejí
- indicative, plural, third-person
- -
- imperative, singular, third-person
- -
- imperative, plural, third-person
- kouleje
- masculine, present, singular
- -
- masculine, past, singular
- koulejíc
- feminine, neuter, present, singular
- -
- feminine, neuter, past, singular
- koulejíce
- plural, present
- -
- past, plural
Origin
No etymology recorded for this word.