koření
[ˈkor̝ɛɲiː]nounCzech
Meanings
- 1spice
- 2verbal noun of kořit
Declension
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | koření | koření |
| Genitive | koření | koření |
| Dative | koření | kořením |
| Accusative | koření | koření |
| Vocative | koření | koření |
| Locative | koření | kořeních |
| Instrumental | kořením | kořeními |
Forms
- kořeněný
- adjective, relational
Origin
Inherited from Old Czech kořenie, from Proto-Slavic *korenьje.