kořen
/[ˈkor̝ɛn]/
Czechnoun
Definitions
- 1.root
Synonyms & related words
Etymology
Inherited from Old Czech kořen, from Proto-Slavic *kory.
Forms
- kořenovýadjective • relational
- kořánalternative • dialectal
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | kořen | kořeny |
| Genitive | kořenu, kořene | kořenů |
| Dative | kořenu, kořeni | kořenům |
| Accusative | kořen | kořeny |
| Vocative | kořeni | kořeny |
| Locative | kořenu, kořeni | kořenech |
| Instrumental | kořenem | kořeny |
Nominative
Singular
kořen
Plural
kořeny
Genitive
Singular
kořenu, kořene
Plural
kořenů
Dative
Singular
kořenu, kořeni
Plural
kořenům
Accusative
Singular
kořen
Plural
kořeny
Vocative
Singular
kořeni
Plural
kořeny
Locative
Singular
kořenu, kořeni
Plural
kořenech
Instrumental
Singular
kořenem
Plural
kořeny