účinlivý

Definitions

1. 1.
   complaisant, obliging, accommodating, helpful; good-natured; industrious

   • Biddy, která byla nejúčinlivější děvče pod sluncem, ihned prohlásila, že to udělá, a v pěti minutách také začala svůj slib plnit.

     Biddy, who was the most obliging of girls, immediately said she would, and indeed began to carry out her promise within five minutes.

   • Vedle se ohání lupenkovou pilkou účinlivý človíček.

   • A právě [recepce národní literatury], jakkoli je jinde běžná a samozřejmá, v Rakousku zcela chybí. Toto tvrzení nezpochybňují, spíše potvrzují, trapně účinlivá gesta, jakými Rakousko nakonec bere na vědomí ty své autory, kteří za uznání a slávu vděčí cizině.

2. 2.
   (of a thing, procedures or acts) effective, effectual, efficacious, (of life) industrious, active, (of love; participation) active

   • I vedl od té doby tichý ale pilný, účinlivý život na Chotči.

     And so from then on he led a quiet but industrious and useful life at Choteč.

   • Perský prášek, velmi účinlivý prostředek k vyhubení hmyzu [etc.]

3. 3.
   (of a person) bright (quick to learn)

   • „Ty jseš účinlivej kluk. […] Stačí, abys jednou viděl, jak se co dělá, a už to umíš taky; tak to myslím.“

4. 4.
   (of a person as a member of a group) useful, valuable

Forms