Skip to main content
Slavonaut

диафрагма — дирекция

дикарь

[dʲɪˈkarʲ]nounRussian

Meanings

noun
  1. 1
    savage
  2. 2
    colloquialshy person, unsociable person
    • — Э́то брат Петра́ Семёныча, Его́р Семёныч… — поясни́ла Чикамасова, заме́тив моё удивле́ние. — Он живёт у нас с про́шлого го́да. Вы изви́ните его́, он не мо́жет вы́йти к вам. Дика́рь тако́й… конфу́зится чужи́х… В монасты́рь собира́ется… На слу́жбе огорчи́ли его́… Так вот с го́ря…

      — Éto brat Petrá Semjónyča, Jegór Semjónyč… — pojasníla Čikamasova, zamétiv mojó udivlénije. — On živjót u nas s próšlovo góda. Vy izvínite jevó, on ne móžet výjti k vam. Dikárʹ takój… konfúzitsja čužíx… V monastýrʹ sobirájetsja… Na slúžbe ogorčíli jevó… Tak vot s górja… — "That's my husband's brother, Yegor Semyonitch," the little lady explained, noticing my surprise. "He's been living with us for the last year. Please excuse him; he cannot come in to see you. He is such an unsociable person, he is shy with strangers. He is going into a monastery. He was unfairly treated in the service, and the disappointment has preyed on his mind."

  3. 3
    colloquialnon-official holiday-maker (without a tour group or a prepaid hotel)

Declension

CaseSingularPlural
Nominativeдика́рьдикари́
Genitiveдикаря́дикаре́й
Dativeдикарю́дикаря́м, дикаря́мъ (archaic)
Accusativeдикаря́дикаре́й
Instrumentalдикарём, дикарёмъ (archaic)дикаря́ми
Prepositionalдикаре́, дикарѣ́дикаря́х, дикаря́хъ (archaic)

Forms

дика́рь
animate, canonical, masculine
dikárʹ
romanization
дикаря́
genitive
дика́рка
feminine
дика́рский
adjective, relational

Origin

ди́кий (díkij) + -а́рь (-árʹ)