prowokator
//prɔ.vɔˈka.tɔr//
Polishnoun
Definitions
- 1.provocateur, provoker
- 2.agent provocateur
Etymology
Borrowed from French provocateur.
Forms
- prowokatorkafeminine
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | prowokator | prowokatorzy, prowokatory |
| Genitive | prowokatora | prowokatorów |
| Dative | prowokatorowi | prowokatorom |
| Accusative | prowokatora | prowokatorów |
| Instrumental | prowokatorem | prowokatorami |
| Locative | prowokatorze | prowokatorach |
| Vocative | prowokatorze | prowokatorzy |
Nominative
Singular
prowokator
Plural
prowokatorzy, prowokatory
Genitive
Singular
prowokatora
Plural
prowokatorów
Dative
Singular
prowokatorowi
Plural
prowokatorom
Accusative
Singular
prowokatora
Plural
prowokatorów
Instrumental
Singular
prowokatorem
Plural
prowokatorami
Locative
Singular
prowokatorze
Plural
prowokatorach
Vocative
Singular
prowokatorze
Plural
prowokatorzy