vyzabíjet
[ˈvɪzabiːjɛt]verbCzech
Meanings
- 1to kill off
Conjugation
Infinitivevyzabíjet, vyzabíjeti
Present Indicative
| I | vyzabíjím |
|---|---|
| we | vyzabíjíme |
| you (sg) | vyzabíjíš |
| you (pl) | vyzabíjíte |
| he/she/it | vyzabíjí |
| they | vyzabíjejí, vyzabíjí |
Present Imperative
| I | - |
|---|---|
| we | vyzabíjejme |
| you (sg) | vyzabíjej |
| you (pl) | vyzabíjejte |
| he/she/it | - |
| they | - |
Full conjugation of vyzabíjet →
Forms
- vyzabíjet
- infinitive
- vyzabíjeti
- infinitive
- vyzabíjení
- noun-from-verb
- vyzabíjím
- first-person, indicative, singular
- vyzabíjíme
- first-person, indicative, plural
- -
- first-person, imperative, singular
- vyzabíjejme
- first-person, imperative, plural
- vyzabíjíš
- indicative, second-person, singular
- vyzabíjíte
- indicative, plural, second-person
- vyzabíjej
- imperative, second-person, singular
- vyzabíjejte
- imperative, plural, second-person
- vyzabíjí
- indicative, singular, third-person
- vyzabíjejí
- indicative, plural, third-person
- vyzabíjí
- indicative, plural, third-person
- -
- imperative, singular, third-person
- -
- imperative, plural, third-person
- vyzabíjeje
- masculine, present, singular
- -
- masculine, past, singular
- vyzabíjejíc
- feminine, neuter, present, singular
- -
- feminine, neuter, past, singular
- vyzabíjejíce
- plural, present
- -
- past, plural
Origin
From vy- + zabíjet.