výlučný
[ˈviːlut͡ʃniː]adjCzech
Meanings
- 1exclusive
Declension
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | výlučný, výlučná, výlučné | výluční, výlučná |
| Genitive | výlučného, výlučné | výlučných |
| Dative | výlučnému, výlučné | výlučným |
| Accusative | výlučného, výlučný, výlučnou, výlučné | výlučné, výlučná |
| Locative | výlučném, výlučné | výlučných |
| Instrumental | výlučným, výlučnou | výlučnými |
Forms
- výlučnější
- comparative
- nejvýlučnější
- superlative
- výlučně
- adverb
- výlučné
- feminine, nominative
- výlučné
- inanimate, nominative
Origin
From vyloučit + -ný.