vycházet
/[ˈvɪxaːzɛt]/
Czechverb
Definitions
- 1.imperfective form of vyjít
Forms
- vycházetinfinitive
- vycházetiinfinitive
- vycházenínoun-from-verb
- vycházímfirst-person • indicative • singular
- vycházímefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- vycházejmefirst-person • imperative • plural
- vycházíšindicative • second-person • singular
- vycházíteindicative • plural • second-person
- vycházejimperative • second-person • singular
- vycházejteimperative • plural • second-person
- vycházíindicative • singular • third-person
- vycházejíindicative • plural • third-person
- vycházíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- vycházejemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- vycházejícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- vycházejíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:vycházet, vycházeti
| I | vycházím |
| we | vycházíme |
| you (sg) | vycházíš |
| you (pl) | vycházíte |
| he/she/it | vychází |
| they | vycházejí, vychází |
I
vycházím
we
vycházíme
you (sg)
vycházíš
you (pl)
vycházíte
he/she/it
vychází
they
vycházejí, vychází
Full conjugation of vycházet →