vrtoch
/[ˈvr̩tox]/
Czechnoun
Definitions
- 1.whim, caprice
- 2.obsoletesomeone who is capricious
Synonyms & related words
Etymology
From vrtět + -och.
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | vrtoch | vrtochy, vrtoši |
| Genitive | vrtochu, vrtocha | vrtochů |
| Dative | vrtochu, vrtochovi | vrtochům |
| Accusative | vrtoch, vrtocha | vrtochy |
| Vocative | vrtochu | vrtochy, vrtoši |
| Locative | vrtochu, vrtochovi | vrtoších |
| Instrumental | vrtochem | vrtochy |
Nominative
Singular
vrtoch
Plural
vrtochy, vrtoši
Genitive
Singular
vrtochu, vrtocha
Plural
vrtochů
Dative
Singular
vrtochu, vrtochovi
Plural
vrtochům
Accusative
Singular
vrtoch, vrtocha
Plural
vrtochy
Vocative
Singular
vrtochu
Plural
vrtochy, vrtoši
Locative
Singular
vrtochu, vrtochovi
Plural
vrtoších
Instrumental
Singular
vrtochem
Plural
vrtochy