vrtoch
[ˈvr̩tox]nounCzech
Meanings
- 1whim, caprice
- 2obsoletesomeone who is capricious
Declension
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | vrtoch | vrtochy, vrtoši |
| Genitive | vrtochu, vrtocha | vrtochů |
| Dative | vrtochu, vrtochovi | vrtochům |
| Accusative | vrtoch, vrtocha | vrtochy |
| Vocative | vrtochu | vrtochy, vrtoši |
| Locative | vrtochu, vrtochovi | vrtoších |
| Instrumental | vrtochem | vrtochy |
Origin
From vrtět + -och.