uspokojení
/[ˈuspokojɛɲiː]/
Czechnoun
Definitions
- 1.verbal noun of uspokojit
- 2.satisfaction (of a need or desire)
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | uspokojení | uspokojení |
| Genitive | uspokojení | uspokojení |
| Dative | uspokojení | uspokojením |
| Accusative | uspokojení | uspokojení |
| Vocative | uspokojení | uspokojení |
| Locative | uspokojení | uspokojeních |
| Instrumental | uspokojením | uspokojeními |
Nominative
Singular
uspokojení
Plural
uspokojení
Genitive
Singular
uspokojení
Plural
uspokojení
Dative
Singular
uspokojení
Plural
uspokojením
Accusative
Singular
uspokojení
Plural
uspokojení
Vocative
Singular
uspokojení
Plural
uspokojení
Locative
Singular
uspokojení
Plural
uspokojeních
Instrumental
Singular
uspokojením
Plural
uspokojeními