roj
[ˈroj]noun; verbCzech
Grammatical form
roj is the second-person singular imperative form of rojit.
Meanings
- 1swarm
Declension
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | roj | roje |
| Genitive | roje | rojů |
| Dative | roji | rojům |
| Accusative | roj | roje |
| Vocative | roji | roje |
| Locative | roji | rojích |
| Instrumental | rojem | roji |
Origin
Inherited from Old Czech roj, from Proto-Slavic *rojь.