proklínat
/[ˈprokliːnat]/
Czechverb
Definitions
- 1.to curse
Synonyms & related words
No etymology recorded for this word.
Forms
- proklítperfective
- proklínatinfinitive
- proklínatiinfinitive
- proklínánínoun-from-verb
- proklínámfirst-person • indicative • singular
- proklínámefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- proklínejmefirst-person • imperative • plural
- proklínášindicative • second-person • singular
- proklínáteindicative • plural • second-person
- proklínejimperative • second-person • singular
- proklínejteimperative • plural • second-person
- proklínáindicative • singular • third-person
- proklínajíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- proklínajemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- proklínajícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- proklínajíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:proklínat, proklínati
| I | proklínám |
| we | proklínáme |
| you (sg) | proklínáš |
| you (pl) | proklínáte |
| he/she/it | proklíná |
| they | proklínají |
I
proklínám
we
proklínáme
you (sg)
proklínáš
you (pl)
proklínáte
he/she/it
proklíná
they
proklínají
Full conjugation of proklínat →