prokletí
/[ˈproklɛciː]/
Czechnoun
Definitions
- 1.verbal noun of proklít
- 2.curse (supernatural detriment)
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | prokletí | prokletí |
| Genitive | prokletí | prokletí |
| Dative | prokletí | prokletím |
| Accusative | prokletí | prokletí |
| Vocative | prokletí | prokletí |
| Locative | prokletí | prokletích |
| Instrumental | prokletím | prokletími |
Nominative
Singular
prokletí
Plural
prokletí
Genitive
Singular
prokletí
Plural
prokletí
Dative
Singular
prokletí
Plural
prokletím
Accusative
Singular
prokletí
Plural
prokletí
Vocative
Singular
prokletí
Plural
prokletí
Locative
Singular
prokletí
Plural
prokletích
Instrumental
Singular
prokletím
Plural
prokletími