pomlouvač
/[ˈpomlou̯vat͡ʃ]/
Czechnoun
Definitions
- 1.defamer
Etymology
From pomlouvat + -ač.
Forms
- pomlouvačkafeminine
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | pomlouvač | pomlouvači |
| Genitive | pomlouvače | pomlouvačů |
| Dative | pomlouvačovi, pomlouvači | pomlouvačům |
| Accusative | pomlouvače | pomlouvače |
| Vocative | pomlouvači | pomlouvači |
| Locative | pomlouvačovi, pomlouvači | pomlouvačích |
| Instrumental | pomlouvačem | pomlouvači |
Nominative
Singular
pomlouvač
Plural
pomlouvači
Genitive
Singular
pomlouvače
Plural
pomlouvačů
Dative
Singular
pomlouvačovi, pomlouvači
Plural
pomlouvačům
Accusative
Singular
pomlouvače
Plural
pomlouvače
Vocative
Singular
pomlouvači
Plural
pomlouvači
Locative
Singular
pomlouvačovi, pomlouvači
Plural
pomlouvačích
Instrumental
Singular
pomlouvačem
Plural
pomlouvači