patřit
/[ˈpatr̝̊ɪt]/
Czechverb
Definitions
- 1.to belong (to have its proper place)
Kam patří tento dokument?
Where does this document belong?
- 2.to belong (to be a part of a group)
Já k nim nepatřím!
I don’t belong to them!
- 3.to belong (to be the property of)
Ten dům patří mně.
That house belongs to me.
- 4.to serve somebody right
To mu patří!
Serves him right!
- 5.to be appropriate, to be fitting
- 6.archaicto look, to watch
Patřil na nepřítele.
Synonyms & related words
Etymology
Inherited from Old Czech patřiti, from Proto-Slavic *patriti.
Forms
- patřitinfinitive
- patřitiinfinitive
- patřenínoun-from-verb
- patřímfirst-person • indicative • singular
- patřímefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- patřmefirst-person • imperative • plural
- patřemefirst-person • imperative • plural
- patříšindicative • second-person • singular
- patříteindicative • plural • second-person
- patřimperative • second-person • singular
- patřiimperative • second-person • singular
- patřteimperative • plural • second-person
- patřeteimperative • plural • second-person
- patříindicative • singular • third-person
- patříindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- patřemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- patřícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- patříceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:patřit, patřiti
| I | patřím |
| we | patříme |
| you (sg) | patříš |
| you (pl) | patříte |
| he/she/it | patří |
| they | patří |
I
patřím
we
patříme
you (sg)
patříš
you (pl)
patříte
he/she/it
patří
they
patří