přesvědčit
[ˈpr̝̊ɛsvjɛt͡ʃɪt]verbCzech
Meanings
- 1to convince
Conjugation
Infinitivepřesvědčit, přesvědčiti
Present Indicative
| I | přesvědčím |
|---|---|
| we | přesvědčíme |
| you (sg) | přesvědčíš |
| you (pl) | přesvědčíte |
| he/she/it | přesvědčí |
| they | přesvědčí |
Present Imperative
| I | - |
|---|---|
| we | přesvědčeme, přesvědčme |
| you (sg) | přesvědči, přesvědč |
| you (pl) | přesvědčete, přesvědčte |
| he/she/it | - |
| they | - |
Full conjugation of přesvědčit →
Forms
- přesvědčovat
- imperfective
- přesvědčit
- infinitive
- přesvědčiti
- infinitive
- přesvědčení
- noun-from-verb
- přesvědčím
- first-person, indicative, singular
- přesvědčíme
- first-person, indicative, plural
- -
- first-person, imperative, singular
- přesvědčeme
- first-person, imperative, plural
- přesvědčme
- first-person, imperative, plural
- přesvědčíš
- indicative, second-person, singular
- přesvědčíte
- indicative, plural, second-person
- přesvědči
- imperative, second-person, singular
- přesvědč
- imperative, second-person, singular
- přesvědčete
- imperative, plural, second-person
- přesvědčte
- imperative, plural, second-person
- přesvědčí
- indicative, singular, third-person
- přesvědčí
- indicative, plural, third-person
- -
- imperative, singular, third-person
- -
- imperative, plural, third-person
- -
- masculine, present, singular
- přesvědčiv
- masculine, past, singular
- -
- feminine, neuter, present, singular
- přesvědčivši
- feminine, neuter, past, singular
- -
- plural, present
- přesvědčivše
- past, plural
- The verb přesvědčit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Origin
From pře- + svědčit.