páchat
/[ˈpaːxat]/
Czechverb
Definitions
- 1.to perpetrate
Synonyms & related words
Etymology
Inherited from Old Czech páchati, from Proto-Slavic *paxati.
Forms
- páchatinfinitive
- páchatiinfinitive
- -noun-from-verb
- páchámfirst-person • indicative • singular
- páchámefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- páchejmefirst-person • imperative • plural
- páchášindicative • second-person • singular
- pácháteindicative • plural • second-person
- páchejimperative • second-person • singular
- páchejteimperative • plural • second-person
- pácháindicative • singular • third-person
- páchajíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- páchajemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- páchajícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- páchajíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:páchat, páchati
| I | páchám |
| we | pácháme |
| you (sg) | pácháš |
| you (pl) | pácháte |
| he/she/it | páchá |
| they | páchají |
I
páchám
we
pácháme
you (sg)
pácháš
you (pl)
pácháte
he/she/it
páchá
they
páchají