Skip to main content
Slavonaut

ostruha — osvětlit

osvědčení

[ˈosvjɛt͡ʃɛɲiː]nounCzech

Meanings

noun
  1. 1
    verbal noun of osvědčit
  2. 2
    certificate (a document containing a certified statement)

Declension

CaseSingularPlural
Nominativeosvědčeníosvědčení
Genitiveosvědčeníosvědčení
Dativeosvědčeníosvědčením
Accusativeosvědčeníosvědčení
Vocativeosvědčeníosvědčení
Locativeosvědčeníosvědčeních
Instrumentalosvědčenímosvědčeními

Origin

From osvědčit + -ení.