opozičník
[ˈopozɪt͡ʃɲiːk]nounCzech
Meanings
- 1oppositionist, dissenter, contrarian
Declension
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | opozičník | opozičníci |
| Genitive | opozičníka | opozičníků |
| Dative | opozičníkovi, opozičníku | opozičníkům |
| Accusative | opozičníka | opozičníky |
| Vocative | opozičníku | opozičníci |
| Locative | opozičníkovi, opozičníku | opozičnících |
| Instrumental | opozičníkem | opozičníky |
Forms
- oposičník
- alternative, dated
Origin
No etymology recorded for this word.