opozičník
/[ˈopozɪt͡ʃɲiːk]/
Czechnoun
Definitions
- 1.oppositionist, dissenter, contrarian
No etymology recorded for this word.
Forms
- oposičníkalternative • dated
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | opozičník | opozičníci |
| Genitive | opozičníka | opozičníků |
| Dative | opozičníkovi, opozičníku | opozičníkům |
| Accusative | opozičníka | opozičníky |
| Vocative | opozičníku | opozičníci |
| Locative | opozičníkovi, opozičníku | opozičnících |
| Instrumental | opozičníkem | opozičníky |
Nominative
Singular
opozičník
Plural
opozičníci
Genitive
Singular
opozičníka
Plural
opozičníků
Dative
Singular
opozičníkovi, opozičníku
Plural
opozičníkům
Accusative
Singular
opozičníka
Plural
opozičníky
Vocative
Singular
opozičníku
Plural
opozičníci
Locative
Singular
opozičníkovi, opozičníku
Plural
opozičnících
Instrumental
Singular
opozičníkem
Plural
opozičníky