obléhat
/[ˈoblɛːɦat]/
Czechverb
Definitions
- 1.to besiege
Synonyms & related words
Etymology
From ob- + léhat.
Forms
- obléhatinfinitive
- obléhatiinfinitive
- obléhánínoun-from-verb
- obléhámfirst-person • indicative • singular
- obléhámefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- obléhejmefirst-person • imperative • plural
- obléhášindicative • second-person • singular
- obléháteindicative • plural • second-person
- obléhejimperative • second-person • singular
- obléhejteimperative • plural • second-person
- obléháindicative • singular • third-person
- obléhajíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- obléhajemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- obléhajícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- obléhajíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:obléhat, obléhati
| I | obléhám |
| we | obléháme |
| you (sg) | obléháš |
| you (pl) | obléháte |
| he/she/it | obléhá |
| they | obléhají |
I
obléhám
we
obléháme
you (sg)
obléháš
you (pl)
obléháte
he/she/it
obléhá
they
obléhají