oběť
[ˈobjɛc]nounCzech
Meanings
- 1victim
- 2casualty (of war or accident)
- 3sacrifice
Declension
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | oběť | oběti |
| Genitive | oběti | obětí |
| Dative | oběti | obětím, obětem |
| Accusative | oběť | oběti |
| Vocative | oběti | oběti |
| Locative | oběti | obětích, obětech |
| Instrumental | obětí | oběťmi |
Origin
Inherited from Old Czech obět, from Proto-Slavic *obětъ. By surface analysis, ob- + větit.