mluvívat
/[ˈmluviːvat]/
Czechverb
Definitions
- 1.iterative of mluvit
- 2.to speak
- 3.to speak, to talk
Forms
- mluvívatinfinitive
- mluvívatiinfinitive
- mluvívánínoun-from-verb
- mluvívámfirst-person • indicative • singular
- mluvívámefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- mluvívejmefirst-person • imperative • plural
- mluvívášindicative • second-person • singular
- mluvíváteindicative • plural • second-person
- mluvívejimperative • second-person • singular
- mluvívejteimperative • plural • second-person
- mluvíváindicative • singular • third-person
- mluvívajíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- mluvívajemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- mluvívajícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- mluvívajíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:mluvívat, mluvívati
| I | mluvívám |
| we | mluvíváme |
| you (sg) | mluvíváš |
| you (pl) | mluvíváte |
| he/she/it | mluvívá |
| they | mluvívají |
I
mluvívám
we
mluvíváme
you (sg)
mluvíváš
you (pl)
mluvíváte
he/she/it
mluvívá
they
mluvívají
Full conjugation of mluvívat →