lovit
/[ˈlovɪt]/
Czechverb
Definitions
- 1.to hunt (to chase down prey)
Synonyms & related words
Etymology
Inherited from Old Czech loviti, from Proto-Slavic *loviti.
Forms
- ulovitperfective
- lovitinfinitive
- lovitiinfinitive
- lovenínoun-from-verb
- lovímfirst-person • indicative • singular
- lovímefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- lovmefirst-person • imperative • plural
- lovíšindicative • second-person • singular
- lovíteindicative • plural • second-person
- lovimperative • second-person • singular
- lovteimperative • plural • second-person
- lovíindicative • singular • third-person
- lovíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- lověmasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- lovícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- lovíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:lovit, loviti
| I | lovím |
| we | lovíme |
| you (sg) | lovíš |
| you (pl) | lovíte |
| he/she/it | loví |
| they | loví |
I
lovím
we
lovíme
you (sg)
lovíš
you (pl)
lovíte
he/she/it
loví
they
loví