kroucení
/[ˈkrou̯t͡sɛɲiː]/
Czechnoun
Definitions
- 1.verbal noun of kroutit
- 2.twisting
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | kroucení | kroucení |
| Genitive | kroucení | kroucení |
| Dative | kroucení | kroucením |
| Accusative | kroucení | kroucení |
| Vocative | kroucení | kroucení |
| Locative | kroucení | krouceních |
| Instrumental | kroucením | krouceními |
Nominative
Singular
kroucení
Plural
kroucení
Genitive
Singular
kroucení
Plural
kroucení
Dative
Singular
kroucení
Plural
kroucením
Accusative
Singular
kroucení
Plural
kroucení
Vocative
Singular
kroucení
Plural
kroucení
Locative
Singular
kroucení
Plural
krouceních
Instrumental
Singular
kroucením
Plural
krouceními